Jaká byla sobota 7.10. 2017

VBKČ

7.10. v sobotu proběhl už 3. ročník Vyhlídkového Běhu Kolem Černé (VBKČ)

Letos se na něm podílela doslova „celá obec“ a přišlo téměř 100 závodníků – přes 40 dětí a 50 dospělých (vloni běželo 18 dospělých a 60 dětí

– letos bylo dětí méně. Bohužel mnohé děti nám právě na tento víkend odjeli na hasičské soustředění, jiné možná odradilo počasí?).

Účast byla příjemně hojná a závodů bylo celkem 8.

Na rozdíl od předchozích ročníků se letos běželo kromě hlavního závodu 18,6 km, také na trati 9,3 km (polovina závodu vychází přesně na křižovatce)

a pro větší a odvážné děti jsme postavili speciální dětskou vyhlídkovou trať 2,5 km, která vedla ke kinu, tam na pole a zadem zpět ke kostelu.

Nejmenší děti běhali, stejně jako vloni, kolem hřiště na tratích 50m (děti 1-3roky), 340m (děti 4-5let), 680m (děti 6-9let), 1080m (děti 10.14let).

Speciální závod se také povedl

Měli jsme i speciální závod pro „pořadatele a diváky“, kde dostal příležitost vzít si na sebe startovní číslo do slova „každý“,

kdo se vyskytoval v prostoru startu – po startu hlavího závodu, a oběhnout si 3 kola kolem hřiště. Někteří se toho zhostili do slova po svém – běželi to bos.

Inspirovali se speciální kategorií, kterou máme na tratích hlavního a polovičního závodu. Řekli si, že když někdo může běžet bos 18km,

tak že se ten 1 km taky zvládne – byla to opravdu legrace, speciálně v té části, která se běží hned po startu (po kamínkách).

Pro všechny děti byli v cíli připravené medaile, dárečky a občerstvení.

Vichřice se nekonala…

Vzhledem k počasí, které se v týdnu profilovalo až do vichřice (ještě ve čtvrtek), jsme mohli očekávat to nejhorší včetně sněhu…

Naštěstí to dobře dopadlo. V dopoledních hodinách dětem svítilo více sluníčka, které příjemně hřálo a na závod dospělých se střídalo sluníčko s jemným deštěm

– tak trochu „aprílové počasí“ naštěstí bez sněhu – dalo opět příležitost ke krásným vyhlídkám na okolí Černé v Pošumaví.

Bylo chladněji než v minulých letech, na počasí si však nikdo nestěžoval.

Organizátoři byli vděční, že se nekonala žádná „vichřice“, a tak zázemí na startu a v cíli mohlo být parádní.

Cyklisti na trati běžeckého závodu.

Letošní novinkou na trati byl cyklista předjezdec, který jel na kole před prvním závodníkem, abychom věděli, kde je čelo závodu a zajistilo se, že se nám nikde na trati čelo závodu neztratí.

Takový předjezdec musí nutně být neustále dost daleko před prvním závodník a při tom na něj na „krizových místech“ počkat, aby se mu „neztratil“, což zvláště v terénu, nebyla vůbec role jednoduchá, a jak se ukázalo, pro nejrychlejší běžce opravdu nutná.

Předjezdcem byl trenér týmu TAP Václav Černý a vedl si u nás v Černý fakt bravurně, protože zvládl odjet všechny závody. Tímto mu za všechny děkujeme.

Již tradiční rolí je naopak role doprovodu posledního závodníka na kole, která je velmi důležitá, nejen pro závodníky, ale i pro organizátory.

Letos tím trpělivým a pohodovým jezdcem byl Petr Rulíšek junior. Díky Petrovi jsme věděli, kde se pohybuje poslední běžec závodu, jestli se můžeme přesunout na další části trati, protože už proběhli všichni závodníci a dal na jistotu, že na trati nikde nikdo nezůstal opomenut.

Zázemí bylo luxusní

Závodníci měli letos mj. k dispozici šatny a sprchy na fotbalovém hřišti, a to i přesto, že se letos hrál v den závodu fotbal. O zábavu i diváky bylo tedy postaráno.

Ocenili to především běžci, kteří se účasnili „Běhu pořadatelů a diváků“.

Po doběhu všech závodníků hlavního závodu se konalo vyhlášení v obřadní síni obce Černá v Pošumaví, kde bylo příjemné teplo a útulno.

Na závodníky tam po závodě čekalo pravé domácí občerstvení, které poskytli partneři závodu a ženy z Černé v Pošumaví.

Občerstvení zpříjemnilo závodníkům a přihlížejícím mj. čekání na předávání cen, které se oproti původním plánům trochu opozdilo.

Speciální kategorie a speciální ceny

I letos jsme vyhlašovali speciální kategorii nejrychlejší „Čerňák“ a nejrychlejší „Žena z Černý“.

Nejrychlejším Čerňákem se stal Petr Urban (přesto, že běžel bos) a nejrychlejší „Ženou z Černý“ se stala Dagmar Daňová. Oba dostali finanční odměnu. Věřím, že běžci z Černý budou přibývat.

Další specialitou je Bosý běh a Běh v „bosých botách“

Letošním vítězem kategorie „Bosé nohy“ se stal navzdory svému jménu Tomáš Zahálka, který reprezentuje firmu naBOSo.

V bosých botách pak zvítězila Bumbová Martina z Českých Budějovic.

Výsledky a fotografie ze závodu (včetně reportáže) si můžete prohlédnout na webu závodu:

http://dagmarkodytkova.cz/vyhlidkovy-beh-kolem-cerne/.

Pro zajímavost jen zmíním, že letošním absolutním Vítězem se stal Robert Skeřík, který se stal i držitelem nového traťového rekordu na 18,6 km – vyhrál v čase 1:12,34 hod.

Robert byl jedním z 9ti lidí, kteří překonali loňský traťový rekord a jedním ze 2 lidí, kteří proběhli tuto trať pod 1 hodinu a 15 minut.

Robertovi patří právem náš obdiv (ani na kole, bych to tak rychle neujela) a místo v naší rekordní tabulce.

Za stanovení nového traťového rekordu ho čeká zvláštní odměna.

Ceny byli letos opravdu lákavé.

Cen jsme letos dostali opravdu spousty, např. projížďka na katamaránu, noc pro dva v hotelu Racek, dárkové koše atd.

Proto chci na prvním místě poděkovat všem partnerům a nadšencům Vyhlídkového běhu, kteří se nemalým dílem přičinili o zajímavé ceny, zázemí a parádní atmosféru závodu.

Povedla se i „rodinná“ atmosféra

Příjemná atmosféra se povedla jistě i díky všem, kteří se v den závodu přímo, či nepřímo, účastnili příprav i závodu samotného.

Hlavní dík patří Obci Černé v Pošumaví a především a tradičně paní Ireně Pekárkové – starostce obce Černá v Pošumaví, která se každoročně stará o hladký průběh závodu, o finanční zajištění, všelijaká úřední i mimoúřední jednání a vyjednávání, granty apod.

Zkrátka pomáhá s veškerou přípravou tratě a materiálním zajištěním všeho potřebného, co se nepodaří zajistit jinak. Letos se bohužel nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit v samotný den závodu, přesto jí patří velký dík.

Stejně jako každý rok, mi s přípravou osobně velmi pomohla a věřte, že je to hodně práce, která se za takovou „malou“ událostí schovává.

Změny na poslední chvíli byli hojné.

Například do poslední chvíle se nám měnil organizační tým (několik lidí muselo nutně k doktoru, jiní onemocněli nebo měli na poslední chvíli pracovní či jiné povinnosti atd.).

Také do poslední chvíle nebylo jasné, jak vyřešíme zázemí pro závodníky, neboť v hasičárně, s kterou jsme počítali, se konali křtiny (ty nám také přivedli pár závodníků) a v náhradních prostorech, tedy fotbalových šatnách, bylo obsazeno.

Naštěstí nás opět zachránila paní starostka a závodníci mohli využít luxusního zázemí v obřadní síni úřadu.

Co obnáší značení tratě?

Možná také stojí za zmínku, že označit trať tímto způsobem, znamená jí minimálně 3x osobně absolvovat.

(Mnozí z místních nás mohli celé dva týdny před závodem pozorovat, jak chodíme a značkujeme a zlepšujeme atd.)

A to hlavně pěšky, neboť to je jediný způsob, jak se nepřehlédne situace, do které by se běžec při běhu mohl dostat, popř. takové situaci výrazným a přehledným značením předejít.

Pěšky – spíš během – se také trať závodu každoročně měří. Letos (stejně jako v loni) ji měřil Petr Urban a to právě tím, že ji celou (týden před závodem) oběhl a samozřejmě bos (jak je jeho zvykem).

Děkujeme.

Děkuji tímto i obci Černá v Pošumaví jako takové a všem obyvatelům za podporu, zázemí, dobrou náladu a přátelské prostředí.

Díky vám všem vzniká opravdu pěkná tradiční akce, která ukáže naší obec a její překrásné okolí v plné kráse i lidem, kteří u nás možná nikdy nebyli, anebo si možná myslí, že je u nás hezky jen v létě.

Hotel Racek nám ubytoval nejrychlejší běžce.

Velký dík letos patří i HOTELu RACEK, který věnoval luxusní ubytování a snídani pro 12 elitních běžců, díky kterým se pozvedla úroveň závodu – závod se stal rychlejším, značně se vylepšil traťový rekord a věřím, že tím bude i zajímavějším pro více kondičních běžců i v dalších letech.

Elitní závodníky nám osobně přivezl, atletický manažer

Zdeněk Simon (Authorized Athletes representative), který je zároveň atletickým rozhodčím první třídy- tedy rozhoduje na atletických závodech mezinárodní úrovně.

U nás se během závodu staral především o hladký průběh křižovatkou a bezpečnost běžců.

V jeho týmu bylo mj. několik místních obyvatel, kterým chci také speciálně poděkovat např. Jaroslav Folta, Miroslav Kasal, Zdeňka Malé, Helena Tůmová (dříve Poláková) a dalším, které jsem ani nestíhala sledovat.

Pan Simon o nich prohlásil: „Na křížovatce nás bylo dost a každý k tomu přistupoval velmi odpovědně.“ Všem moc děkuji 🙂

HOTEL RACEK také věnoval hlavní cenu závodu pro celkového vítěze hlavního závodu a tím je poukaz na nocleh pro 2 osoby, který má platnost do října 2018

– takže věřím, že vítěz přijede i se svou rodinkou za závodit také příští rok.

HOTEL RACEK věnoval také 3 ceny pro 3 nejrychlejší – a tou cenou bylo občerstvení v hotelu, které vyhrály první 3 ženy závodu.

Tiskárna Černý s.r.o. dělá to, co umí nejlíp.

Speciálně chci poděkovat panu Ing. Josefu Černému a celé jeho rodině, že nás podporují.

Díky Tiskárna Černý s.r.o. jsme mohli zlepšit propagaci běhu.Vytvořili a věnovali nám oboustrané letáčky o Vyhlídkovém běhu v hodnotě několik tisíc korun.

A navíc nám před závodem vytvořili, vytiskli a věnovali „nepromokavou“ přehlednou mapu závodu a zázemí,

díky které je snadné pro závodníky se zorientovat v tom, kudy se která trať běží, kde je jaké zázemí, kde se dobře fandí atd.

Šumavský Pramen perfektně osvěží

Hodně vděčná jsem za podporu Šumavského Pramene, který věnoval hlavní cenu pro vítěze běhu na 2,5 km, plus první 3 místa v každém závodě v kategorii muži/ženy – to je celkem 18 cen – plus balíček pro vítěze.

Díky Šumavskému Pramenu vypadal Vyhlídkový Běh Kolem Černé,jako skutečná událost, neboť nám zapůjčili nafukovací bránu a také věnovali spoustu vody na občersvení a sirupy (iontové nápoje).

Navíc se možná můžeme těšit na zajímavou spolupráci i v dalších letech, takže věřím, že se z VBKČ stane opravdu událost s velkým „U“.

Velký dík také patří Jednotě KaplicePekárně v Horní Plané (patří Jednotě), neboť věnovali další 2 hlavní ceny do závodu (velký dárkový koš pro vítěze na 18,6 km a menší dárkový koš pro vítěze na 9,3 km) a ceny pro děti na 2,5 km.

Jednota se také postarala o občerstvení dětských soutěží (věnovali koláčky, vánočky, čokolády) i občerstvení dospělých (vánočky plus chleby).

Moc tímto děkujeme za podporu a příjemnou atmosféru, kterou jsme díky tomu mohli společně vytvořit.

TAP-Triatlonová Akademie Plzeň

Velikánský dík a můj osobní obdiv patří TAP – Triatlonové Akademii Plzeň a Janu Řehulovi, který přijel se svou akademií a prima partou lidí, aby náš VBKČ podpořil.

Staral se kompletně o dění a veškeré fungování kolem startu a cíle. Jeho tým se stal součástí veškerého organizování v den závodu.

Mj. Sbírali startovní čísla, stavěli bránu, zajistili cyklistu, který jel před prvním závodníkem, starali se o závodníky, pomohli s úklidem tratě a spoustu další kvalitní práce v zázemí startu a cíle.

Po závodě vše bleskurychle uklidili a přitom všem ještě stihli závodit.

Přijeli do Černé v Pošumaví už ve čtvrtek, aby si zde udělali svoje sportovní soustředění, jehož součástí se stal právě i náš VBKČ.

Jan Řehula, který je ambasadorem naší akce již druhým rokem, je olympijský medailista ze Sydney 2000, zkušený závodník a trenér triatlonové reprezentace.

My máme to štěstí, že je příznivec jihočeského kraje a u nás to má opravdu rád. Naši závodníci letos měli to privilegium, že se osobně chopil startovní pistole a startoval každý závod od dětí až po dospělé.

Navíc zajistil luxusní zázemí pro našeho moderátora Matyáše Palkoviče, kterému pomáhal v rámci svých možností vytvářet „závodní“ atmosféru.

Ubytování pro všechny sportovce umí celoročně Kemp Jestřábí 1

Velkou podporou tohoto soustředění se stal právě další partner závodu (jediný, který je s námi od samého začátku) a tím je KEMP JESTŘÁBÍ 1.

Každoročně nabízí našim závodníkům ubytování za 100,- ve vlastním spacáku.

Letos to využili právě triatlonisti z akademi TAP, kteří dle jejich vlastních slov: „bydleli v luxusních chatkách s plnou penzí“.

Díky tomu mohli přijet už ve čtvrtek a podílet se na přípravách a organizaci závodu.

V jejich akci bylo znát, že mají hodně zkušeností s pořádáním různých závodů a možná se poštěstí, že tu budeme příští rok i triatlon.

Penzion SEN je v centru dění.

Chci také poděkovat penzionu SEN, který věnoval slevy na občerstvení pro závodníky a pořadatele a hlavně mi na poslední chvíli ubytoval za luxusních podmínek přímo luxusně manželé Kervitzerovi.

Kervitzerovi jsou opravdovými nadšenci běhu. Oba pomohli s organizací VBKČ, Miládka Kervitzerová měla důležitou roli na trati (a také se mi starala o dítě – moc děkuji.).

Pan Jan Kervitzer je rozhodčím první třídy (rozhoduje na závodech mezinárodních úrovně, jako jsou různá mistrovství atletiky apod.) se ujal role hlavního rozhodčího VBKČ.

Atletickou kameru ovládal Pavel Průša, díky němu máme i „atletické fotky“.

Pan Kervitzer je také trenérem první třídy a hlavní duší KERTEAMu a trenérem české reprezentace běhů, „nejen“ dálkových běhů (mj. trénoval a trénuje i několika násobného Mistra ČR v maratonu, má ve svém týmu aktuální Mistryni ČR v půlmaratonu a mnoho dalších úspěšných běžců).

Přemluvil i Roberta Škeříka – aktuálního rekordmana VBKČ – aby se zúčastnil a mohl tím vytvořit (nečekaně) nový traťový rekord.

Robert se díky panu Kervitzerovi zúčastnil i se svou manželkou Petrou Škeříkovou (byla 3.) našeho závodu. Kervitzerovi také přivezli Lenku Šibravovou – která běh na poloviční trati vyhrála.

Firma Magnus věnovala pořádnou hromadu dříví

Poděkování patří také firmě MAGNUS, která věnovala poukázku na palivové dříví, kterou si vyhrál nejstarší účastník závodu a vítěz v kategorii do 70 let pan Václav Svoboda, který těch 18,6 km zvládl v čase 1:37,51 hod – gratulujeme a děkujeme.

Děkujeme i firmě naBOSo – která věnovala všechny ceny kategorie pro bosé nohy i bosé boty a podpořila tím již tradiční speciální kategorie, které letos přilákali celkem 4 běžce a věřím, že příští rok přilákají více dospělých běžců než letos.

Zajímavé ceny od dalších partnerů…

Děkuji také firmě EXOT HOBBY, která věnovala poukázky pro první tři vítěze závodu hlavního závodu.

Stejně jako děkuji firmě Služby Černá, která věnovala lízátka a čokoládky jako odměny pro dětské závodníky.

Firma Sympakt věnovala i letos dětské medaile a zajistila nám poháry a medaile pro všechny vítěze závodů.

A v neposlední řadě chci poděkovat firmě ADVENTURE PARK, která věnovala ceny pro první 3 v každé kategorii dětského Vyhlídkového běhu na 2,5 km.

Děkuji také všem našim paním učitelkám, bez kterých by tato akce určitě tak dobře nedopadla.

Naše paní učitelky se letos starali kompletně o registraci závodníků, rozdávání startovních čísel a vyplňování přihlášek, všech těch, kteří se z nějakého důvodu nepřihlásili předem přes internet.

Paní Melounková se i letos šikovně ujala organizace dětí a dětských závodů, které bychom bez její pomoci zcela jistě vůbec nezvládli.

Jen díky ní se všechny děti dostaly bezpečně na start i do cíle a v cíli dostali na krk medaili a mohli si vybrat svojí odměnu.

Ještě jednou děkuji.

I letos děkuji za podporu Hasičům z Černé. Přesto, že v den závodu bylo mnoho z nich mimo obec.

Podíleli se na přípravách před závodem a zapůjčili nám mnohé důležité vybavení, od lavic a stolů počínaje, přes varnice, značení, kuželi konče.

A podíleli se i na úklidu po závodech. SDH Černá v Pošumaví, jsou tradiční součástí přípravného týmu a jsem jim za to opravdu vděčná. Děkuji.

VBKČ – je týmová spolupráce napříč generacemi

Letos více, než jindy jsem si uvědomila, že i když si to možná mnozí z obyvatel ani neuvědomují ve skutečnosti hodně z nich (spolu)pracuje na této události.

Možná to o sobě navzájem ani netuší, že se vlastně (spolu)podílí. Někteří přispějí jen tím, že mi prostě fandí a podporují mne psychicky, jiní pomůžou materiálně.

Např. Petr Šterba mne zachránil, když jsem potřebovala nutně sehnat sprey na značení naměřených kilometrů – prostě mi 1 věnoval.

Jiní upečou buchty – třeba letos paní Růženka Šimáčková i Karla Kasalová, jiní třeba jen přeparkují ochotně své auto nebo přijdou připravit občerstvení (Pavla Pártlů).

Někteří stráví „celý den“ na registraci bez ohledu na počasí (naše paní učitelky), mnozí stojí na trati jako Helena Tůmová – dříve Poláková, Standa Moucha, Zdenička Malá a další, kde mají svoje důležité úkoly.

Jiní fotí (Marek Císař, Eva Brunerová a další), abychom měli hezké fotky, nebo točí video (viz. Lipno Žurnál) atd.

Není tu dost prostoru vyjmenovat každého, kdo za touto událostí stojí, je to opravdu hodně jmen a hodně lidí, a poslední dobou i hodně firem.

Jednoduše děkuji všem…

Děkuji všem těm nadšencům, kteří do této události investují svoje peníze/svůj čas.

Jen proto, a právě proto, tady můžeme mít takovouto událost, je toho opravdu hodně,a proto děkuji vám všem, protože bez vás by Vyhlídkový běh nebyl tím, čím se pomalu a jistě stává.

Tradicí, která spojuje lidi všech generací.

Ještě jednou Vám všem moc děkuji a těším se na Vaši pohodu a úspěch. Příští VBKČ bude opět první sobotu v říjnu – tentokrát 6.10.2018 – na shledanou na trati nebo u ní.

Dagmar Kodýková

Výsledky, fotografie a aktuality ze závodu (včetně reportáže) si můžete prohlédnout na webu závodu:

http://dagmarkodytkova.cz/vyhlidkovy-beh-kolem-cerne/.

Tagy:
Dagmar Kodýtková
Dagmar Kodýtková je mentální koučka (trenérka) a fanynka lidí, kteří se rozhodli jít do akce. EFEKTIVNÍ RELAXACE je její hlavní téma i styl. Prožitek, to je oč tu běží. Pomáhá lidem přestat snít a začít konat (odpočívat), díky tomu se pak mohou lépe soustředit, vytrvat ve svém "konání" a opravdově si to užít. Je zakladatelkou projektů: "RELAXUJEME EFEKTIVNĚ" a "Mít bezva život", autorkou tréninků "Chvilka pro sebe", "Uvolni své tělo", "Uvolni svou mysl" a TRÉNINK KONCENTRACE, "Mentální masáže" a dalších. Také je autorkou příručky JAK USNOUT DO 5 MINUT. A autorkou budoucího bestselleru "Můžeš MÍT BEZVA ŽIVOT". Je mj. organizátorkou Vyhlídkového běhu kolem Černé, a spoluorganizátorkou dalších sportovních událostí. Sama aktivně - vytrvale běhá. A trénuje věci, na které "fakt nemá talent", jako je hra na kytaru, nebo zpěv. Mnoholetá práce ve stresujícím prostředí automobilového průmyslu (po většinou v Managementu řízení jakosti) ji naučila: uvolnit se, soustředit se (i v kanceláři plné lidí), jednat s nespokojenými klienty, ovlivnit motivaci lidí napříč celou firmou (od výrobních pracovníků až po nejvyšší manažery a majitelé firem) a další psychologické "vychytávky" důležité pro týmovou práci na jednotlivých projektech. Díky jejímu hlasu, se můžete nechat unášet do hloubky svého podvědomí a EFEKTIVNĚ RELAXOVAT.
Komentáře