Změna je možná. Změnit můžeš jen to, co skutečně změnit potřebuješ.
Jenže málo kdo ve skutečnosti rozumí svým potřebám. Máte však možnost podívat se skutečně do svých vlastních potřeb a uvědomit si, k čemu skutečně potřebujete právě tento daný stav.
Co vám pozitivního dává? Z jakého důvodu v něm setrváváte? Teprve pak ho můžeš s úspěchem změnit, až se zbavíš své potřeby tento stav prožívat.
Slyšela jsem nedávno z úst svého klienta. Zeptala jsem se tedy, co mu v tom brání. Nevěděl, krčil rameny. Patří mezi úspěšné lidi a přesto nemá hojnost (dle vlastního mínění).
OK – tak jestli chceš, můžeme se na to spolu podívat. Souhlasil a zavřel oči. Požádala jsem ho, ať se podívá na to, co mu brání v hojnosti. Co je to, co mu brání mít hojnost.
Tak jsem ho požádala, ať se příjemně podívá na to, za co se trestá. Z jakého důvodu si nedovolí mít hojnost. Zdůraznila jsem, že je to skutečně příjemná zkušenost.
(Z nějakého důvodu, toto trestání považuje za „správné a potřebné“.)
Svou představu si nechal pro sebe, udělal si kus práce i bez toho, aby mi svůj příběh vyprávěl a osobně nepotřebuji znát každý detail jeho (teď už bývalých) potřeb.
Pomocí svého příjemného hlasu, jsem ho provedla k uvědomění si vlastní hodnoty.
Zdůraznila jsem, že všechno, co v životě až do teď dělal, je v pořádku, potřeboval to, aby se stal tím člověkem, kterým je dnes.
Tím člověkem, který dnes pomáhá dalším lidem, právě díky svým zkušenostem.
„Je taky naprosto v pořádku, že od teď už to budeš dělat jinak.“ Slyšel ode mne, původně samozřejmou věc. Nic nového, jen to potřeboval a chtěl slyšet.
Vyzvala jsem ho, ať se rozhodne, že si sám sebe váží, že má skutečnou hodnotu. Uvědomil si, že si může a umí projevovat úctu a proto si rozhodně zaslouží hojnost.
Naše setkání trvalo jen pár minut. Klient mi oznámil, že to byla velice efektivní práce. Také mi řekl, že ví, že je to jednou provždy jinak.
Jeho reference můžete najít na mé úvodní stránce, dole v referencích zde.
Teď uvedu jeden hmatatelnější příklad. Potkala jsem se s paní, ta měla v zadní části krku slušný hrb. V momentě kdy paní stála rovně, člověk by si na ten hrb mohl postavit skleničku jako na stůl.
Svěřila se mi, že ji bolí hlava. Zeptala jsem se jí, jestli ví, jak se s bolavou hlavou dá pracovat?
Dovolila mi, abych jí na hlavu položila ruce (jednu ze předu a druhou v týl, jak o tom píšu zde) a požádala jí, ať se své hlavy zeptá… „Co že jí to trápí?“
Než jsme se začali hlavy ptát, měla paní jasno v tom, že si potřebuje jít lehnout. V momentě, kdy jsme hlavu vzali do dlaní, (tak jak popisuji v návodu zde ) jsme se hlavy zeptali: „Co tou bolestí chce říct.“.
Kupodivu odpověď nebylo, že je třeba si jít lehnout, nýbrž právě zablokovaná páteř v oblasti krku. Takže jsme manuálně masáží začali uvolňovat krk, přitom jsem se paní zeptala. K čemu je potřeba ten hrb.
Své odpovědi měla velmi rychle. Měl ji mj. chránit. To bylo překvapení.
V momentě kdy jsme našli způsoby jak být v bezpečí a v pohodě, hrb pomalinku a jistě začal ustupovat, pak jsme ještě uvolnili palce na nahou a zbytek těla. A bylo po bolesti.
Druhý den mi paní volala a téměř zpívala do telefonu: „Já můžu tancovat, můžu se hýbat, jsem úplně narovnaná a volná. “
Změna je možná pouze ze vnitř, jak uvádí mj. i Stephen R. Covey ve své knize „7 návyků skutečně efektivních lidí“.
Člověk je příliš líný (viz.Poznámka) tvor na to, aby dělal něco, co nepotřebuje. Ať už se to na vědomé úrovni (ta část kterou si uvědomujeme a „myslíme“) zdá všelijak, tak ve skutečnosti, máme nějakou vnitřní potřebu, která nás táhne.
Poznámka: Lenost ve skutečnosti neexistuje, existuje jen nedostatek motivace. A s tím se dá pracovat.
Pokud máte takovou potřebu, tak žádné prosby, ani hrozby nepomůžou, abyste s něčím přestali, nebo začali. Jediná motivace, která funguje je vnitřní.
Vnitřní potřeba se dá změnit (změna je možná) skrz vlastní uvědomění a rozhodnutí. Hluboko na úrovni podvědomí. V běžném životě se nám dějí zkušenosti, které se nám ukládají hluboko, a my právě tam můžeme měnit jejich význam.
Na hluboké úrovni je jednoduší pracovat s průvodcem. Protože pokud mám „vypnout“ své vědomí a zároveň „kontrolovat“ svým vědomím svou práci na hluboké úrovni, tak je to docela náročné.
Můžete si to prostě jen „prožít“ a přijmout (neřešit), nebo se procesem nechat provést zkušeným průvodcem – který udrží vaší pozornost směrem, který je pro vás a vaši změnu žádoucí.
Ano je to jednoduché a tím se to může zdát složité. Všechno je v nás – a je jen na nás, jestli to „vytáhneme“ na světlo světa a budeme to užívat, nebo jestli to necháme schované.
Potřebujete něco změnit? Práci? Své tělo? Chování druhých lidí? Můžete změnit své potřeby, můžete se vyladit jinak, vše ostatní se pak bude dít také jinak. (Tak nějak samo.)
Akce vyvolává reakci. Vždy říkám, že pokud chci změnit reakci. Potřebuji změnit akci, která reakci vyvolala.
Konečně si dovolte, starat se o své vlastní věci (starat se neznamená bát se) a užívejte vše co právě děláte, tak jak to děláte. A pokud potřebujete něco zlepšit, tak to trénujte.
Můžete se nechat unášet mým hlasem a zažít, co chcete.
Úžasné věci hned, ty dokonalé na počkání.
Pokud potřebujete s něčím pomoci, tak kontaktujte lidi, kteří to umí.
A pokud chcete svůj život změnit a máte pocit, že chcete parťáka do pohody i nepohody, nebo se možná potřebujete „jen“ na něco zeptat, tak neváhejte a kontaktujte mne zde.
Přeji bezva dny a
těším se na Váš úspěch a pohodu.
Dagmar Kodýtková
– Mentální masérka úspěšných, trenérka koncetrace a Vaše fanynka.
Mj.taky organizátorka Vyhlídkového běhu kolem Černé
Pamatujte na to, že MÍT BEZVA ŽIVOT může mít opravdu každý, kdo o něj stojí.
Také se můžete aktivně přidat k projektu MÍT BEZVA ŽIVOT? ( Chci se přidat zde).