Jak mít víc volného času?

Volný čas dnes řeší snad každý. Pár lidí ho má moc (a nudí se), ale většina lidí si stěžuje, že ho má málo, nebo dokonce žádný. Všichni víme, že času máme více méně všichni stejně. Jak ho tedy mít víc pro sebe a svoje věci?

V minulém článku jsem psala o tom, jak se soustředit na svou prioritu. Dostala jsem pár otázek o tom, jak to skutečně udělat. Jak na to mít čas.

Je to o rozhodnutí?

Co myslíš? Rozhodnutí je 100% na začátku potřeba. Ostatně i moje první články byli o rozhodnutí. Můžeš se na ně podívat tady na mém blogu.

Rozhodnutí však nestačí. Nedávno říkal Jiří Kastner, že:

Český národ je borcem v rozhodování.

Většina našich rozhodnutí však končí krachem. Zvláště taková ta rozhodnutí „v hospodě u piva“, ale i ta míněná naprosto vážně, ta naplánovaná a plná nadšení.

Proč?

Odpovědi různých lidí se liší. Většinou tvrdíme, že na to nemáme čas. Jindy zas, že to „nefunguje„. (Jak by mohlo, když tomu věnujeme sotva pár okamžiků za život).

Ve skutečnosti jsme tomu nedali žádnou prioritu a pokud snad ano, tak rozhodně jsme jí brzy odebrali a dali jí „něčemu jinému“ (viz. článek Jak se soustředit.)

Nebo jsme to prostě nenaplánovali a čekáme, že se „nám stane“, že budeme mít „na to“ čas. Jenže jsme aktivní a nabídka je veliká, takže máme stále co dělat. (viz. článek Jak vypadá tvůj kalendář.)

Jak zařídit, aby se to stalo?

Takže, rozhodovat se umíme. Rozhodnutí máme. Máme schopnost tomu dát prioritu a umíme si to naplánovat do kalendáře. (Viz dřívější články na mém blogu.)

Přesto se ocitáme na „začarovaném kolotoči“ a znovu a znovu zjišťujeme, že rozhodnutí vzalo za své a my už zase jedeme ve „vyjetých kolejích“. (Necvičíme, neběháme, nemáme čas….)

Co s tím?

Začneme pomalu. Dokážeš si představit, co ti to přinese, pokud se svému plánu (projektu, prioritě atd.) budeš každý den věnovat alespoň 1 minutu?

Za týden je to 7 min. Za měsíc je to už min 28 min (i s případnými výpadky). To je o 280% víc, než tomu dáváš teď (na začátku).

Pokud se každý den naučíš 1 slovíčko z cizího jazyka, tak za měsíc jich budeš umět už 280! A pokud se každý den naučíš jen 1 jedinou větu, tak za měsíc už máš 280 vět (a to je fakt slušná zásoba.)

Každý den tomu dej alespoň 1 minutu.

To je super rozhodnutí. Ale my už víme, jaký osud taková rozhodnutí mají. Takže co s tím? Jak zařídit, aby se to fakt stalo?

Jak můžeš podpořit sám sebe, abys každý den (je jedno kdy, prostě kdykoli) měl alespoň 1 minutu pro svou aktivitu.

Tak například já – když mám tréninkový plán, tak každý den celý den dělám vše proto, aby se můj trénink uskutečnil.

Jednou jsem dokonce celý den chodila v běžeckém, a díky tomu jsem opravdu šla nakonec běhat. Viz. článek 5. týden trénování.

Nebo moje hra na kytaru: Nechávám ji vybalenou a poleženou na stole, kdykoli mám chviličku, vezmu ji do ruky a hraju (učím se – ale o tom až později).

Jak můžeš zařídit, skutečnou akci?

Jedna klientka řešila pitný režim. Proto nosila sebou PET láhev (viděla kolik skutečně vypila), a jak jí neustále držela v ruce, tak se čas od času skutečně napila. Aby láhev opravdu sebou měla, tak si v telefonu nařídila upomínku, která jí každý ráno pípla: Vezmi si svou láhev.

Vezmi si svou láhev.

Jiný klient řešil bolavá záda, věděl přesně jak potřebuje cvičit, i fakt že těch pár cviků zabere jen pár minut, třeba ráno na posteli. V telefonu si nastavil upomínku a každé ráno než vylezl z postele, tak mu upomínka pípla.

Kamarádka řešila, jak se naučit NJ. Neměla čas vysedávat někde s někým na hodině. (Hodinu by ještě našla, ale s dopravou to prostě na hodinu nebylo).

Tak si každou neděli napsala seznam slovíček a vět na celý týden. Tyto si vytiskla na papírky (popsala snad 40 papírků) a rozlepila si je po celém bytě i na záchod. Dala si je do různých kapes i do peněženky, tak aby na ně kdykoli viděla.

Mnohokrát za den, tak potkala svůj seznam a každý den si přečetla (několikrát za den) slovíčko či větu pro ten den. A vždy i všechna slovíčka či věty pro minulé dny.

Jak můžeš Ty konkrétně podpořit sebe, abys to opravdu udělal(a). Pomůže upomínka? Papírky „všude“, nebo jen poznámka na WC, kde je možná jediné místo, kdy máš čas fakt jen pro sebe?

Nebo něco úplně jiného?

Bude to něco osobního. Dej si záležet, aby to bylo něco, nezávisle na okolních podmínkách (které člověk nemá pod kontrolou).

Například domluvit se s kamarádkou/kamarádem, je sice chvályhodný počin, ale vede k tomu, že když kamarád(ka) nemůže, tak nic nedělám. Popř. mám výmluvu, že nemám s kým to dělat…

Nebo taky můžu mít výmluvu na počasí (je moc horko, je moc zima), na prostředí (ve městě/na vesnici to nejde) atd.

Konec výmluv.

Pochval se, za své rozhodnutí a rovnou si pověz, co by Ti v životě mohlo zabránit, abys tohle rozhodnutí dotáhl(a) do úspěšné akce.

Hned přijmi opatření (proti sobě) a to s láskou (žádné tresty nefungují, pouze láska a respekt, zařídí, že se věci dějí a fungují i dlouhodobě).

S láskou se podpoř ve své činnosti.

A pokud náhodou po čase zjistíš, že „opět nic neděláš“, nevadí. Uvědom si, že jsi odpočatý a začni znovu. Trénuj svou disciplínu. Vytvoř si návyk.

Člověk má spoustu návyků, které mu škodí….

…a přesto je dělá. Mnohdy ani není ochoten je měnit. Tak si vytvoř svůj „pozitivní návyk“ a ideálně to dopracuj až do stavu, kdy nebudeš ochoten/ochotna to měnit. Prostě půjdeš a uděláš, to co vede k tvé akci, stůj co stůj.

Někdy už to, že se oblékneš, se počítá…

Někdy už to, že se převlékneš do „tréninkového oblečení“ se počítá – píšu o tom na svém blogu zde. Jeden den se oblékneš, a druhý den se opravdu dostaneš ze dveří.

Možná se ještě úplně nerozběhneš, ale už jsi venku.

Další den popoběhneš a střídáš chůzi a běh, a další dny přibývá běhu a ubývá chůze. Mezi tím zaslouženě a plánovaně odpočíváš.

Držíš si svou disciplínu.

Neřešíš, jak dlouho to budeš muset takhle dělat, než budeš mít výsledek. Prostě to děláš, protože máš návyk, máš disciplínu. Užíváš si každodenní akci. Máš radost, že to skutečně děláš. Každý den je to možná trochu jiné, ale hlavní je, že to je.

A dobrá zpráva na konec.

Disciplína se dá natrénovat v každém věku.

Píšu tady pár typů, jak uskutečnit své rozhodnutí, jestli Tě nic konkrétního k tvému rozhodnutí nenapadá, nebo máš chuť probrat to společně, ozvi se mi a probereme to spolu. Jistě dokážeme zařídit, že to dáš až do konce. Tvůj volný čas má skutečný význam v tvém životě.

Příště zveřejním svůj typ „Jak si stanovit správné cíle.“ Pokud máš nějaké otázky či připomínky na dané téma, napiš mi a já Ti ráda odpovím.  Více už příští týden zde na blogu www.dagmarkodytkova.cz/blog.

Pokud chceš, napíšu Ti, hned jak článek vyjde. Stačí, když se přihlásíš k odběru bezva informací u mne na webu, vyplníš formulář a klikneš na tlačítko – „Chci MÍT BEZVA ŽIVOT“. (Najdeš ho také vpravo vedle tohoto článku.)

Poznámka: Pokud jsi už formulář vyplnil(a), a zprávy ti nechodí, může to být tím, že jsi neotevřel(a) můj první mail – jak zařídit, aby to fungovalo najdeš zde.

Znáš někoho, kdo nemá volný čas?

Můžeš mu doporučit tento článek, aby i takový člověk mohl MÍT BEZVA ŽIVOT. Někdy je to sice běh na dlouho trať, ale vždy se vyplatí, mít (se) rád. Z praxe vyplývá, že je to otázka sebeúcty. Možná si všimneš, že výraz očí se postupně změní v poklidnou spokojenost a jeho/její/tvůj BEZVA ŽIVOT se projevuje na všech úrovních. Možná i díky Tobě a Tvému úsměvu se bude víc lidí víc usmívat.

Usměj se (i na sebe) a pozoruj, jak se úsměv šíří Českem. 

Můžeš zařídit, aby se nejen v ČR lidé více usmívali, mj. i tím, že se usmíváš. Spokojení lidé se snadno usmívají a  mohou inspirovat i ostatní k úsměvu. Úsměv viditelný (a teď nemyslím, ten „americký“) a pohoda bývá cítit už na dálku.

Čím víc nás bude v pohodě, tím víc se bude ČR usmívat. Možná máš svůj typ, jak pomoci ostatním k úsměvu? Možná Tě zajímá jiné – konkrétní téma? To já nevím, napiš mi o tom na bezva@dagmarkodytkova.cz budu moc ráda.

Také se můžeš aktivně přidat k projektu MÍT BEZVA ŽIVOT? ( Chci se přidat zde).

A věř, že MÍT BEZVA ŽIVOT může mít opravdu každý, kdo o něj stojí.

Dagmar Kodýtková
Dagmar Kodýtková je mentální koučka (trenérka) a fanynka lidí, kteří se rozhodli jít do akce. EFEKTIVNÍ RELAXACE je její hlavní téma i styl. Prožitek, to je oč tu běží. Pomáhá lidem přestat snít a začít konat (odpočívat), díky tomu se pak mohou lépe soustředit, vytrvat ve svém "konání" a opravdově si to užít. Je zakladatelkou projektů: "RELAXUJEME EFEKTIVNĚ" a "Mít bezva život", autorkou tréninků "Chvilka pro sebe", "Uvolni své tělo", "Uvolni svou mysl" a TRÉNINK KONCENTRACE, "Mentální masáže" a dalších. Také je autorkou příručky JAK USNOUT DO 5 MINUT. A autorkou budoucího bestselleru "Můžeš MÍT BEZVA ŽIVOT". Je mj. organizátorkou Vyhlídkového běhu kolem Černé, a spoluorganizátorkou dalších sportovních událostí. Sama aktivně - vytrvale běhá. A trénuje věci, na které "fakt nemá talent", jako je hra na kytaru, nebo zpěv. Mnoholetá práce ve stresujícím prostředí automobilového průmyslu (po většinou v Managementu řízení jakosti) ji naučila: uvolnit se, soustředit se (i v kanceláři plné lidí), jednat s nespokojenými klienty, ovlivnit motivaci lidí napříč celou firmou (od výrobních pracovníků až po nejvyšší manažery a majitelé firem) a další psychologické "vychytávky" důležité pro týmovou práci na jednotlivých projektech. Díky jejímu hlasu, se můžete nechat unášet do hloubky svého podvědomí a EFEKTIVNĚ RELAXOVAT.
Komentáře
  • Chci MÍT BEZVA ŽIVOT

    Chceš vědět hned jak vyjde další článek, vyplň formulář a já ti napíšu, hned jak článek vyjde.

  • Kategorie
  • MÍT BEZVA ŽIVOT ZNAMENÁ BEZVA SPÁT

    Trénink kvalitního spánku